Zazvonil zvonec... a snu o multikulturalismu je pomalu konec.

Pravda pomalu prosakuje na povrch vol. 2

Pravda pomalu prosakuje na povrch 1. díl - ZDE

Chceme tu právo šaría a mučení, oznámili žáci školy učitelům v Německu. Policie je bezradná

(ilustrační foto)

článek publikovaný 12. 1. 2024 na serveru cnn.iprima.cz (ZDE)

   Zahalování dívek, přísné oddělení od chlapců, obhajoba mučení. Jen krátký výčet toho, co se pokoušeli čtyři studenti z města Neuss ve spolkové zemi Porýní-Vestfálsko zavést na své škole, píše deník Rheinische Post. Na muslimské spolužáky vyvíjeli masivní nátlak, aby dodržovali pravidla práva šaría.

   Skupinka studentů se chovala jako příslušníci náboženské policie, kteří prosazují právo šaría. Důsledné oddělování dívek od chlapců dokonce požadovali i v rámci školního chatu. Učitelům sdělili, že žádají modlitebny, odmítají demokracii a prosazovali mučení.

   Škola se podle deníku Rheinische Post obrátila v prosinci na policii. Ta začala případ řešit, ale vzápětí ho odložila. Nezjistily se žádné trestněprávní činy.

   Případ ale šokoval veřejnost. Místopředseda Vzdělávací asociace v Severním Porýní-Vestfálsku Klaus Köter tvrdí, že je to sice ojedinělý případ, ale asociace delší dobu pozoruje snahy zavést konzervativnější islámské hodnoty. Mezi muslimskými studenty je jasný trend "chovat se více nábožensky", řekl Köter listu Rheinische Post. "Děti, zejména z umírněnějších a liberálnějších muslimských rodin se najednou stávají konzervativnějšími," uzavřel web týdeníku Stern.

   Podobný případ byl nahlášený již loni v létě také na střední škole v Bonnu. Pikantní je, že tato škola je již několik let součástí integračního programu země, který je namířen proti islamistickým hnutím, píše deník Bild.

KULTURNÍ BOJ VE TŘÍDĚ (RAKOUSKO) - REALITA RAKOUSKÉHO ŠKOLSTVÍ - ZVEŘEJNĚNO JIŽ V ROCE 2018! - ZDE A ZDE

Musíme začít bourat mešity. Švédska pravice se proti islamistům ozývá čím dál hlasitěji

(ilustrační foto)

článek publikovaný 18. 1. 2024 na serveru novinky.cz (ZDE)

   Švédsko, které se celá desetiletí pyšnilo tím, že je humanitární velmocí a v migrační krizi v letech 2015 až 2016 se uprchlíkům bezpříkladně otevřelo, provádí otočku o 180 stupňů. Dřívější bezbřehou velkorysost vystřídalo přitvrzení - a zdá se, že není u konce.

   V roce 2015 evidovalo skandinávské království přes 160 tisíc žádostí o azyl, v Evropě nejvíce v poměru na jednoho obyvatele. Země tří korunek spolu s Německem patřila k nejžádanějším cílům běženců.

"Moje Evropa nestaví zdi," chlubil se tehdy premiér Stefan Löfven. Když na sklonku roku 2016 tehdejší ministryně pro integraci musela oznámit, že státu de facto už došly kapacity na ubytování, rekvalifikaci a integraci, plakala.

   Dnes někdejší přeborníky ve vstřícnosti trápí války gangů, růst kriminality, no-go zóny, nízký podíl migrantů, kteří uspějí na trhu práce, i radikalizace mladších přistěhovalců.

   Jimmie Akesson je již 18 let nesporným lídrem pravicových Švédských demokratů. A málokdo umí tak efektivně umisťovat své požadavky do médií jako on. To je jeden z důvodů, proč Sverigedemokraterna pod jeho záštitou zažila raketový vzestup a stala se druhou nejsilnější stranou v zemi. "Ačkoli nejsou součástí vlády, středopravá koalice se o jejich podporu opírá. Akesson však nyní poprvé testuje práh bolesti spojenců," napsal list Die Welt.

   Vyzval k moratoriu na výstavbu mešit a zašel ještě dál: "V dlouhodobějším horizontu musíme začít zavírat a bourat mešity, ve kterých se šíří antidemokratická, antisemitská, homofobní nebo protišvédská propaganda."

Neuctivé, kontruje premiér

Dokonce i konzervativní premiér Ulf Kristersson, který se dostal do úřadu jen s pomocí Švédských demokratů, označil podle listu Frankfurtet Allgemeine Zeitung výroky svého spojence za "neuctivé". "Ve Švédsku nebouráme modlitebny," odpověděl Kristersson.

   Akessonova kontroverzní výzva přichází v době, kdy je jeho země terčem útoků náboženských extremistů jako nikdy předtím. Odborníci proto politika obviňují z dalšího rozdmýchávání nálad a tím i ohrožení národní bezpečnosti. Pro Akessona je to zkouška jeho moci, v níž mu hraje do karet i konflikt mezi Izraelem a Hamásem.

"Vzhledem k hrozbě, kterou představují radikální islamisté, ať už jde o teror a konflikt s Hamásem v Izraeli, nebo o současnou velmi vážnou situaci ohrožení ve Švédsku, mohou Švédští demokraté na této otázce vydělat," říká Magnus Ranstorp, odborník na islamismus.

Přísnější přístup chtějí i další strany

Žádná jiná země v současnosti nepřitahuje hněv muslimského světa a islamistických skupin tolik jako Švédsko. Tento vývoj začal dezinformační kampaní v roce 2021, v níž se tvrdilo, že švédské sociální služby záměrně odebírají muslimským rodinám děti.

   Následovala série pálení koránu pravicovými extremisty, která vedla k útokům na švédská velvyslanectví a konzuláty v zahraničí a k teroristickému útoku, při němž islamista zavraždil dva Švédy u příležitosti fotbalového zápasu v Bruselu.

   Akessonova kontroverzní výzva tedy přichází v době, kdy je jeho země terčem útoků náboženských extremistů jako nikdy dřív. Část politické scény i médií ho proto obviňuje z dalšího rozdmýchávání nálad. "Akessonovy požadavky proto představují riziko pro národní bezpečnost," tvrdí Ranstorp.

   Je však pravděpodobné, že Akessonův krok motivovaly především mocenské politické úvahy. Koneckonců jeho Švédští demokraté potřebují zostřit svůj profil. Po změně vlády už to totiž nejsou jen pravicové strany, kdo prosazuje přísnější přístup k migraci.

"Ostatní strany se přizpůsobily. Akesson chce proto znovu vyostřit profil své strany," řekl Weltu politolog Tommy Möller ze Stockholmské univerzity. Do karet mu navíc teď hraje i konflikt mezi Izraelem a Hamásem.

Rétorika nese ovoce

Je také možné, že Akesson svými slovy cíleně útočil na sociální demokraty Magdaleny Anderssonové. Její vláda sice v posledních volbách padla, ale strana má stále nejvíce křesel v parlamentu. Akesson obvinil sociální demokraty i Anderssonovou osobně, že jsou "aktivní součástí islamistického hnutí ve Švédsku" a že závisí na islamistických hlasech.

   Akesson přednesl své obvinění v třaskavém projevu ke svým stranickým kolegům. Dosud měl šéf strany tendenci přenechávat vyostřenou rétoriku Richardu Jomshofovi, předsedovi parlamentního výboru pro spravedlnost.

   Zdá se, že stále drsnější rétorika Švédských demokratů zabírá. V posledním průzkumu veřejného mínění pro veřejnoprávní rozhlasovou stanici Sveriges Radio již Akesson na žebříčku popularity předběhl úřadujícího premiéra. Stále více Švédů je také pro účast jeho strany ve vládě.

V Německu žije načerno půl milionu migrantů. Stát je zaopatřuje

Migranti sedí na palubě rybářské lodi v přístavu Paleochora po záchranné operaci u řeckého ostrova Kréta. Většina chce do Německa a také se tam dostane.

článek publikovaný 19. 3. 2024 na serveru novinky.cz (ZDE)

   Nové údaje spolkové vlády ukazují, že v důsledku migrační krize žilo na konci ledna 2024 v Německu téměř půl milionu cizinců bez povolení k pobytu. Jinými slovy, ve Spolkové republice by skutečnosti žít neměli.

   Konkrétně se jedná o 492 390 cizinců, kteří nemají povolení k pobytu, povolení k tolerovanému pobytu nebo povolení k přechodnému pobytu, které se uděluje například žadatelům o azyl v průběhu řízení. Vyplývá to z odpovědi spolkové vlády na dotaz poslance Reného Springera (44), poslance za Alternativu pro Německo, napsal list Bild.

   Přestože tito lidé nemají v Německu co dělat, německý stát je finančně zajišťuje. Z odpovědi na dotaz poslance vyplynulo, že cizinci bez povolení k pobytu mají také "nárok na dávky, které zajišťují jejich živobytí v souladu s ustanoveními zákona o dávkách pro žadatele o azyl".

   Tyto dávky mohou být sníženy, pokud si nechají "vlastní vinou ujít termín odjezdu" - ale i v takovém případě jim stát musí zajistit ubytování, stravu a další nezbytnosti.

Téměř 65 tisíc nemá doklady

Kromě osob bez povolení k pobytu statistika zahrnuje 193 972 osob (ke konci roku 2023), které jsou pouze tolerovány. To znamená, že jejich deportace úřady jen pozastavily, nikoli zrušily. Například téměř 65 tisíc lidí německý stát toleruje, protože jim chyběly doklady - to je jediný důvod, proč mohou ve Spolkové republice zatím zůstat.

   Největší skupinu cizinců bez povolení k pobytu tvoří Ukrajinci - 68 960 osob, následují Turci (40 748), Syřané (29 814) a Indové (20 577).

"Stát se dopustil obrovské ztráty kontroly. To, že u nás nelegálně žijící migranti mají nárok na sociální dávky, považuji jen za třešničku na dortu," podotkl Springer.

   Loni požádalo v Německu o azyl více než 300 tisíc migrantů; podle odborníků stejný počet uprchlíků dorazí i letos.

Nezavírejme před tím oči. Německo zveřejnilo výbušná čísla o kriminalitě migrantů

"Statistika jasně vypovídá o tom, že nekontrolované přistěhovalectví má negativní dopad na bezpečnostní situaci."

bavorský zemský ministr vnitra Joachim Herrmann

(ilustrační foto)

článek publikovaný 22. 3. 2024 na serveru novinky.cz (ZDE)

   V Německu loni výrazně vzrostla kriminalita a s ní i podíl cizinců, kteří ji mají na svědomí. Procento pachatelů trestných činů, resp. podezřelých, kteří nemají německé občanství, je až trojnásobné oproti podílu cizinců na obyvatelstvu žijícím ve Spolkové republice.

   Vyplývá to ze statistiky, kterou v těchto dnech zveřejňují ministerstva vnitra jednotlivých spolkových zemí. Učinilo tak už 9 ze 16 regionů a čísla jsou podle deníku Bild "brizantní" (výbušná, způsobující prudkou, bouřlivou reakci).

"Násilí páchané cizinci. Tato čísla nelžou," nadepsal list svůj článek.

   Ke spolkovým zemím s nejvýraznějším kontrastem mezi podílem cizinců ve skupině pachatelů a podezřelých a podílem cizinců na populaci patří Sasko, které sousedí s Českem, dále pak Sasko-Anhaltsko a Šlesvicko-Holštýnsko. Ve všech třech případech jde o zhruba trojnásobek.

   V Bavorsku je tento kontrast o něco nižší - jde o 2,3 násobek. Zemský ministr vnitra Joachim Herrmann nicméně varuje, že vzestup kriminality mají na svědomí především cizinci a mezi nimi zejména migranti.

"Statistika jasně vypovídá o tom, že nekontrolované přistěhovalectví má negativní dopad na bezpečnostní situaci," zdůraznil Herrmann.

   V Bavorsku se podíl cizinců na kriminalitě loni zvýšil z 36,5 na 39,6 procenta, přičemž nejvýraznější je u vloupání (55,7 procenta) a krádeží (48,7 procenta).

   Krajně znepokojený je vývojem také ministr vnitra nejlidnatější spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Herbert Reul.

"Musíme o kriminalitě cizinců mluvit. Nazývám věci raději tak, jak jsou, než abych nad nimi zavíral oči," řekl s tím, že zastírání problému jen přiživuje potencionální pachatele.

"Musíme účinně omezit migraci"

Podle údajů Reulova ministerstva vyšetřovali loni policisté v Severním Porýní-Vestfálsku 484 462 podezřelých, přičemž 34,9 procenta z nich nemá německé občanství. Podíl cizinců na populaci spolkové země přitom činí 15,6 procenta.

   Obzvlášť vysoký je v regionu podíl cizinců na kapesních krádežích (80,1 procenta), krádežích v obchodech (47,3 procenta), loupežných deliktech (45,7 procenta) a život ohrožujících trestných činech (41,6 procenta).

   Varování zní i z Hesenska. "Tento trend ohrožuje soudržnost společnosti. Ukazuje se, jak je důležité, abychom účinně omezili migraci. Přehlcení státu a společnosti (migranty) nahrává dalšímu vzestupu kriminality," zdůraznil zemský ministr vnitra Roman Poseck.

Bití, šikana, negramotné děti. Z německého školství se stává džungle

článek publikovaný 10. 4. 2024 na serveru novinky.cz (ZDE)

   Fyzické násilí a šikanu v on-line prostoru zažívají děti v německých základních školách. Téměř každé druhé dítě navštěvující čtvrtou třídu bylo zbito nebo mu někdo ve škole ublížil, uvádí studie Institutu pro výzkum rozvoje škol (IFS) na univerzitě v Dortmundu. Více než deset procent zažívá on-line šikanu.

   Sociální vyloučení a fyzické násilí mezi dětmi se v Německu vyskytuje častěji, než je průměr Evropské unie, uvedl Rahim Schaufelberger z IFS.

   Negativní zkušenosti mají spíše chlapci než dívky, píše web týdeníku Focus.

   Není to pouze násilí, s nímž se německé školy potýkají. Z mezinárodního průzkumu čtení na základních školách vyplynulo, že 25 procent dětí ve čtvrtých třídách neumí pořádné číst. To znamená, že každý čtvrtý žák čtvrté třídy nezvládne ani minimálně porozumět textu, uvádí studie.

   Studie také ukazuje, že v mezinárodním měřítku dosahují žáci základních škol v Německu mnohem horších výsledků ve čtenářských dovednostech než jejich vrstevníci v mnoha jiných zemích.

   Autoři průzkumu varují, že postižená skupina bude mít "značné potíže téměř ve všech školních předmětech" ve své další školní kariéře.

   Pravidelné série testů prokázaly, že žáci čtvrtých tříd výrazně zaostávají v základních předmětech, a to je němčina a matematika.

Integrace v německých školách selhala, přiznali politici. Realita je horší, všichni se bojí říct pravdu, míní expert

článek publikovaný 16. 4. 2024 na serveru novinky.cz (ZDE)

   Princip multikultury v německých školách selhal, přiznala Karin Prienová (CDU), ministryně školství spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko. Násilí mezi studenty je podstatně horší, než vedení škol a politici přiznávají, varuje kouč prevence Carsten Stahl. Podle jeho slov problém zamlčují ze strachu o svou dobrou pověst.

"Čím více dětí z různých prostředí se sejde, tím větší je pravděpodobnost, že budou konflikty větší," řekla Prienová. Stahl tvrdí, že vedení škol se snaží problémy ututlat. "Polovina ředitelů škol lže ze strachu o pověst školy a o své vlastní postavení. V opačném případě přijde tlak shora ve stylu: Cože? Vy nemáte školu pod kontrolou? Mottem je držet jazyk za zuby," popisuje Stahl v rozhovoru pro web týdeníku Focus.

   Souhlasí s ním také poslanec zemského parlamentu Bádenska-Württemberska za FDP Hans-Ulrich Rülke, profesí středoškolský učitel. "Pokud ti, kteří mají být integrováni, tvoří většinu, situace se mění," říká v deníku Bild. Ve venkovských oblastech je integrace menší problém než ve městech, kde se podle jeho slov "již dá mluvit o neúspěchu". "Pokud budou ti, kteří mají být integrováni, tvořit většinu, situace se překlopí," říká Rülke a pokračuje: "Máme příliš mnoho imigrace, zejména od lidí, kteří nechtějí pracovat. To má dopad na školy. Děti dobře integrovaných a pracujících rodičů se integrují snadněji."

"Nejdůležitější je, aby politici konečně nemilosrdně brali na vědomí realitu a nesnažili se situaci vždy zastírat," uvedl Heinz-Peter Meidinger, prezident Německého svazu učitelů.

   Souhlasí s ním i kouč Steel. "Musíme prolomit mlčení, přestat bagatelizovat a konečně přijmout účinná, a především cílená opatření. Vzdělávací, intervenční a integrační programy, kterým děti a mladí lidé také rozumějí, věří jim a přijímají je," řekl.

Rakousko výrazně omezuje nošení nožů na veřejnosti

Zóna se zákazem zbraní a alkoholu. Ilustrační foto.

článek publikovaný 17. 4. 2024 na serveru novinky.cz (ZDE)

   Rakousko chystá zákaz nošení nožů na veřejnosti. Bude možné jej mít pouze v obale a uložený v zavazadle. Příslušnou předlohu zákona představilo ve středu tamější ministerstvo vnitra pod vedením Gerharda Karnera (ÖVP). Dosud se omezení nošení některých zbraní na veřejnosti řešilo jen místními vyhláškami, které platily pro určitou lokalitu.

   Předloha ministerstva vnitra počítá se zákazem všech typů nožů v zastavěných oblastech, v parcích a sportovních zařízeních, v zábavních parcích, na akcích, ve veřejné dopravě, ve vzdělávacích zařízeních a zařízeních péče o děti. Výjimek je pouze pár, píše deník Kurier.

   Porušení normy je delikt, který se bude trestat pokutou až do výše 3 600 eur (90 tisíc korun) nebo odnětím svobody až na 6 týdnů.

   Vzhledem k tomu, že délka čepele není relevantní, zákaz se vztahuje také na tzv. švýcarské (univerzální zavírací) nože. Ty se nebudou smět nosit zavěšené na opascích kalhot. Pokud se budou přepravovat, musí být v tašce, batohu a v obale.

   Přeprava nože z jednoho místa na druhé není zakázána, ale musí být v obale a v tašce nebo jiném příručním zavazadle. Z nové úpravy jsou vyňati držitelé zbrojních průkazů a ti, kteří mohou nosit střelné zbraně (myslivci, příslušníci armády).

   Do výjimky jsou zahrnuty také myslivecké nože Hirschfänger s nenabroušenou čepelí, které jsou součástí tradičních oděvů (Trachten) u kožených kalhot (Lederhosen) a slouží čistě k dekorativním účelům.

   Dalšími zvláštními případy je příprava a konzumace pokrmů, jakož i provozování sportu, zachovávání zvyků, historické průvody, historické události nebo filmové produkce/divadlo a činnosti s uznaným vzdělávacím účelem (skauti, školy), kde je nošení nožů nadále povoleno. Stále je možné také prodávat nože na trzích a veletrzích, píše web meinbezirt.at.

   Rakousko není jedinou zemí, která chce nošení zbraní omezit. Velmi přísné podmínky panují například v Německu. Tamější zákon o zbraních z 11. října 2002 výslovně zakazuje automatické nože, skryté nože, karambity (pracovní nože pocházející z Indonésie). Nože klasifikované jako bodnosečné zbraně (meče, dýky, šavle, mačety, bajonety apod.) jsou povoleny k vlastnění a užití doma či na soukromém pozemku. A to od 18 let. Nože držené na veřejnosti mohou být jen ty s pevnou čepelí do 12 cm či zavírací jednostranně broušené od 8,5, které nelze otevřít jednou rukou.

   V České republice není držení, vlastnění a obchodování s noži nijak omezeno. Jedinou výjimkou jsou demonstrace a sportovní zápasy, kdy je nošení a manipulace s noži regulována. Nesmí se také nosit do vládních budov a k soudům. Podobná pravidla panují rovněž na Slovensku.

   V Polsku u sebe člověk nůž mít může, ale nesmí se nosit na demonstrace, veřejné akce nebo všude tam, kde je předpoklad, že dojde k většímu shromáždění lidí.

Korán je nad zákony, myslí si německá muslimská mládež a užívá si pohodlí Západu

"Je důležité pochopit, že migranti nemigrují za svobodou nebo demokracií. Okamžitě se integrují do muslimské komunity."

socioložka tureckého původu Necla Keleková

článek publikovaný 23. 4. 2024 na serveru novinky.cz (ZDE)

   Pravidla koránu jsou důležitější než německé zákony. Takový je závěr studie Výzkumného ústavu kriminologického spolkové země Dolní Sasko (KFN), kterou instituce provedla mezi 8 536 studenty, jejichž průměrný věk činil 15 let.

   Přibližně dvě třetiny, přesně 67,8 procenta, respondentů hlásící se k islámu prohlásily, že "pravidla koránu jsou pro mě důležitější než zákony v Německu". Téměř polovina (45,8 procenta) věří, že islámská teokracie je nejlepší formou vlády, uvádí průzkum KFN.

   Více než polovina (51,5 procenta) dotázaných muslimských studentů věří, že pouze islám je schopen "vyřešit problémy naší doby".

   Celkem 35,3 procenta dotázaných uvedlo, že mají "pochopení pro násilí proti lidem, kteří urážejí Alláha nebo proroka Mohameda".

   Plných 21,2 procenta dotázaných je přesvědčeno, že ohrožení islámu ze strany Západu ospravedlňuje muslimy k tomu, aby se bránili násilím.

"Údaje z posledního průzkumu v Dolním Sasku vyvolávají obavy a ukazují, jak důležitá je výchova ve školách," uvedl Carl Philipp Schröder z KFN v deníku Bild.

   Mezi dotazovanými 8 539 žáky a studenty bylo 300 mladých, kteří se hlásí k islámské víře.

   Z dotazovaných navštěvovalo 3,8 procenta základní školu, 60,2 procenta střední školu a 35,1 procenta gymnázium. Ze všech dotazovaných bylo 50,4 procenta mužů, 48 procent žen a 1,6 procent "různorodí".

   Studie Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky uvádí, že v Německu žije mezi 3,8 a 4,3 miliony muslimů.

   V zemi se zhruba 82 miliony obyvatel se tak podíl muslimů na celkové populaci pohybuje mezi 4,6 až 5,2 procenty. Přibližně 45 % muslimů žijících v Německu s migračním pozadím má německé občanství.

   Nejpočetnější skupina lidí hlásící se k islámu, a to 2,5 až 2,7 milionu, má turecký původ. Ze zemí jihovýchodní Evropy - Bosny, Bulharska a Albánie - pochází 496 tisíc až 606 tisíc lidí (kolem 14 procent).

   Třetí největší muslimskou populační skupinou v Německu s počtem 292 tisíc až 370 tisíc (kolem 8 procent) jsou migranti z Blízkého východu, kterým Německo nabídlo záchrannou ruku při útěku před špatnou situací v jejich původních zemích.

   Dalších 259 až 302 tisíc německých muslimů (cca 7 procent) pochází ze severní Afriky, většina z nich je z Maroka. Zbytek pochází ze střední Asie/SNS, Íránu, jižní/jihovýchodní Asie a zbytku Afriky (celkem asi 8 procent).

Přijetí západních hodnot jako podmínka azylu

Socioložka tureckého původu Necla Keleková v rozhovoru pro deník Neue Zürcher Zeitung volá po reformě migrační politiky a trvá na tom, že muslimové se musí zavázat k základním západním hodnotám.

"Počet muslimů, kteří jsou fundamentalističtí a zvolili si islám jako extremistický způsob života, se již léta zvyšuje," říká Keleková.

   Na otázku, proč se radikalizují mladí lidé, kteří nemají přímou zkušenost se svou zemí původu, socioložka odpovídá: "Je důležité pochopit, že migranti nemigrují za svobodou nebo demokracií. Okamžitě se integrují do muslimské komunity," popisuje.

   Podle jejích slov mnoho migrantů ze striktně islámských států je přesvědčeno, že islám je jediné pravé náboženství a že lidstvo jako celek v něj musí věřit.

Německé děti předstírají konverzi k islámu ze strachu z muslimských spolužáků

   Když jsme před tímto vývojem léta varovali, byli jsme jistými lidmi označeni za islamofoby, mystifikátory, lháře a dezinformátory, kteří šíří hoaxy a straší společnost. Přesto nemám pocit zadostiučinění, neb to znamená, že islamizace pokračuje plným tempem. Co mě nejvíce udivuje, je trpělivost Zápaďanů a to, že se raději podřídí této zrůdné ideologii, než aby proti ní bojovali.

   Prosím nedopusťme, aby to takto dopadlo u nás v Česku.

ke stažení ZDE

článek publikovaný 23. 4. 2024 na serveru novinky.cz (ZDE)

   V německých školách zuří náboženská válka. Ateistické či křesťanské děti tam ze strachu předstírají konverzi k islámu, protože nechtějí být terčem šikany ani outsidery, píše deník Bild s odvoláním na rozhovor s policistou. Podle jeho slov se situace ve školách jen zhoršuje.

   Vyznavači přísných pravidel islámu vyvíjejí silný nátlak na děti jiných vyznání a nezastaví se před ničím. Jsou přesvědčeni, že islám je jediné pravé náboženství, a chtějí, aby bylo v Německu zavedeno právo šaría.

   Stát se muslimem je přitom podle islámské tradice velice jednoduché, stačí před svědky pronést tzv. šahádu, tedy vyznání víry. To zní: "Vyznávám, že není boha kromě Alláha a Muhammad je jeho prorok." Pak je možné člověka považovat za muslima.

   Například na střední škole v Bonnu muslimští studenti šikanovali své spolužáky, aby si vynutili přísná pravidla týkající se oblékání a hodin tělesné výchovy.

   Ve škole v Neussu ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko chtěli středoškoláci ve věku 17 až 19 let kamenovat své spolužáky a odmítali demokracii. V plánu měli prosadit islámská pravidla pro segregaci žen a jejich zahalování. Dokonce si studenti vytvořili jakousi "šaría policii". Vyvíjeli nátlak na spolužáky, kteří byli podle jejich názoru "špatní muslimové". Dovolovali si i na muslimské profesory, které napomínali, že nedodržují islámská pravidla. Případ stále vyšetřuje policie.

   Podle policisty jde jen o špičky ledovce. Situace na školách se zhoršuje. "Stále více rodičů se obrací na poradenská centra, protože křesťanské děti chtějí konvertovat, aby měly klid a nebyly ve škole outsidery," uvedl.

   V posledních osmi letech se v německých školách podíl muslimských dětí a mládeže výrazně zvýšil, mnoho dětí pochází z přísně náboženských rodin ze Sýrie, Afghánistánu či Iráku. Ve velkých městech se křesťanské děti stávají ve školách menšinou. "Často se muslimští studenti uchylují k výhružkám a násilí. Na školních dvorech vznikají skutečné paralelní společnosti," uvedl policista.

Nejde o ojedinělé případy

   Ze strachu z následků se mnoho studentů chová jinak. "Změnil se zasedací pořádek ve třídách," řekl jeden student. "Studenti sedí odděleně podle pohlaví, chlapci vpředu a dívky vzadu. Když byla studentka oslovena, už se nedívala mužským učitelům do tváře," popisoval jeden ze studentů.

   Nejedná se o ojedinělé případy. Mluvčí kolínské policie Wolfgang Baldes na dotaz webu týdeníku Focus sdělil, že "v letech 2022 a 2023 na kolínských školách v souvislosti z podezřením z islamismu vešly ve známost dvě desítky incidentů." Případy řešila policie kvůli radikalizaci studentů na základě událostí nebo příspěvků postižených na sociálních sítích.

   Nejvíce těchto případů registruje spolková země Severní Porýní-Vestfálsko. Stejné zprávy ale přicházejí i ze Švýcarska. Například v Bernu ve čtvrti Bethlehem studenti při vyučování křičí "Alláhu akbar". Sedmiletý chlapec z Egypta ve škole v Curychu hajluje a prohlašuje, že Židé musí zemřít. V jedné curyšské škole byl několik měsíců šikanován židovský teenager Daniel. "Když řeknete něco, co se jim nelíbí, utlačují vás a terorizují," vypověděl chlapec deníku Neue Zürcher Zeitung.