Ještě před oficiálním zveřejněním těchto zpráv byly podobné zprávy této kategorie hoax/ dezinformace/ rasismus/ islamofobie... (fotografie v úvodu z jednoho belgického protiislámského protestu)

Pravda pomalu prosakuje na povrch

Toto video bylo na youtube cenzurováno - stáhnout si jej můžete ZDE

Početná muslimská syrská rodina bydlí v Německu zdarma v domě a má dotované živobytí; dále je dotyčnému muslimovi tolerováno mít více manželek - více info ve videu.

V Nizozemsku a Belgii už u Alberta nůž nekoupíte. Kvůli agresi ve společnosti

   Zatímco v ČR si normálně v každém větším městě koupíte v armyshopu vystřelovák nebo motýlka a v obchodech se zbraněmi mohutné lovecké nože, ve vyspělých socialistických multikulturních rájích za chvíli nebudou mít čím krájet cibuli...

článek publikovaný 9. 7. 2023 na serveru www.novinky.cz (ZDE)

   Nizozemský řetězec Albert Heijn přestává ve svých supermarketech v Nizozemsku a Belgii prodávat nože. Důvodem jsou sílící projevy agrese ve veřejnosti.

   Opatření, které začne platit koncem příštího týdne, oznámila podle serveru nu.nl mluvčí společnosti Anoejska Aspeslaghová. "Agrese ve společnosti bohužel sílí. Abychom takový vývoj žádným způsobem nepodporovali, učinili jsme opatření. Už nebudeme prodávat nože," prohlásila mluvčí řetězce, který stejně jako český Albert spadá pod holding Ahold Delhaize.

   Řetězec oznámil své rozhodnutí krátce poté, co byl minulý měsíc ubodán zaměstnanec supermarketu Albert Heijn v Haagu. Mluvčí nechtěla říci, zda smrt pracovníka měla na ohlášené opatření vliv.

"To, co se stalo v Haagu, nemůžeme komentovat. Vyšetřování stále probíhá," uvedla. Dodala, že řetězec už dříve kontroloval věk lidí, kteří si kupovali nože, a neprodával je mladistvým. Úplné stažení nožů ze sortimentu je podle mluvčí "už jen druhým krokem".

Útoků noži přibývá

Podle policie se násilné činy s použitím nožů rozmáhají zejména mezi mládeží ve věku 12 až 18 let. Kupované nože jsou prý přitom stále větší a vážnější jsou i zranění, která jimi pachatelé působí svým obětem. Za alarmující nizozemské úřady také označují, že mladí lidé považují ve stále větší míře za normální být vyzbrojen bodnou zbraní.

Německo vyplácí měsíčně uprchlíkům 436 milionů eur. Mohli by přitom pracovat

Boj s nepracujícími migranty. Německo utrácí miliardy, starostové žádají okamžitou změnu - ZDE

Uprchlík zadržený ve Středozemním moři hovoří do mobilu.

článek publikovaný 4. 8. 2023 na serveru www.novinky.cz (ZDE)

   436 milionů eur měsíčně (10,43 miliardy korun) - tolik na občanských příspěvcích, tedy kombinaci podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek, vyplácí Spolková republika statisícům uprchlíků schopným pracovat.

   Německo trpí nedostatkem pracovních sil, avšak na druhou stranu 587 tisíc práceschopných imigrantů, například ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku, pobírá občanský příspěvek, tedy příjem (standartní sazba 502 eur - 12 000 Kč) dříve známý jako Hartz IV. Vyplývá to z migračního monitoru Spolkové agentury práce (BA), o němž informoval web Focus online.

   Letos v březnu 587 006 mužům a žen ze "zemí azylového původu" putovalo ze státní kasy cekem 436 milionů eur občanského příjmu, tedy v průměru 743 eur (17 770 Kč) na osobu. Částka zahrnuje jak hotovostní platby či transfery, tak i náklady na ubytování, jak potvrdila BA v odpovědi na dotaz Focus online.

"Uprchlíci mají právo na humánní azyl," stálo na plakátě na demonstraci za práva uprchlíků v severoněmeckém Parchimu (ZDE).

Nástup? Třeba hned

Většina těchto příjemců občanského příspěvku uprchla v posledních letech do Německa a byl jim udělen azyl; někteří se zde narodili. Všichni z nich mají právo pobytu a splňují zákonné podmínky pro podporu od státu.

   Hlavními zeměmi původu jsou Sýrie (321 000), Afghánistán (112 000), Irák (77 500) a Írán (25 900). Statistika zahrnuje i Eritreu, Nigérii, Somálsko a Pákistán.

   "Kdo nenašel po osmi letech zaměstnání, vzbuzuje jen malou naději, že se mu to podaří v roce devět či deset." Jan Fleischahauer, komentátor týdeníku Focus

   587 006 dotčených příjemců občanského příjmu úřady považují za "práceschopné", tj. v zásadě by mohli pracovat alespoň tři hodiny denně. Pro některé z nich je to objektivně nemožné, například proto, že teprve absolvují integrační kurz nebo se musí starat o své děti.

   Většina této skupiny - celkem 467 074 uznaných žadatelů o azyl - je však ve statistikách uvedena jako nezaměstnaná. "Mohli by okamžitě nastoupit do zaměstnání," uvedl pro Focus online Christian Ludwig, mluvčí Spolkové agentury práce v Norimberku.

87 procent nezaměstnaných nemá kvalifikaci

Neděje se tak z řady příčin. Mnoho uznaných uprchlíků mluví německy jen málo nebo vůbec. Někteří mohou selhat také kvůli úředním požadavkům nebo byrokratickým překážkám.

   Podle Migračního monitoru BA nemá 87 % nezaměstnaných přistěhovalců žádnou odbornou kvalifikaci, a naopak pouze 7,3 % má akademický titul.

   V květnu vyšlo najevo, že přesně 50 % uprchlíků, kteří do Německa dorazili v roce 2015 ve velké vlně "vítací kultury" exkancléřky Angely Merkelové, se neživí prací. Jeden z argumentů "vítací kultury" přitom zněl, že přicházejí strůjci budoucího hospodářského zázraku číslo 2, kteří se postarají Němcům o jistotu slušných penzí i v následujících letech.

Imigranti z Afriky na palubě německé lodi v sicilském přístavu v roce 2021.

   Statistika je však zavádějící - číslo o zaměstnaných zahrnuje i ty, jimž obživu zajistil státní sektor, a to v nejednom případě na nových pozicích, jako například poradci pro integraci či tlumočníci. Údaje, kolik přistěhovalců se uchytilo v soukromém sektoru, úřady zveřejnily naposledy v předcovidovém roce 2019. Bylo to 12 %.

"50 % je brutální číslo. Kdo ještě nenašel po osmi letech zaměstnání, vzbuzuje jen malou naději, že se mu to podaří v roce devět či deset," podotkl Jan Fleischahauer, komentátor týdeníku Focus.

   Připomněl, že jen loni vynaložila Spolková republika na tzv. základní zajištění přistěhovalců 46 miliardy eur (1,1 bilionu korun), tedy takřka tolik, co na obranu.

CDU se domáhá změny

Přední politici dnes opoziční CDU považují za nepřijatelné, aby statisíce práceschopných přistěhovalců dostávaly občanský příspěvek. Vyzývají k povinné práci pro uznané uprchlíky.

   Alexander Throm, mluvčí pro vnitřní politiku parlamentní frakce CDU/CSU, řekl pro Focus online: "Německo přijalo a ochránilo více než milion azylových migrantů, na tento úspěch můžeme být hrdí." Podle něj by však nemělo platit, že navzdory obrovské potřebě pracovních sil "téměř každý druhý přistěhovalec ze zemí původu azylantů stále pobírá sociální podporu."

"Musíme tyto lidi rychle dostat na trh práce. Práce je klíčem k integraci. Žadatelé o azyl by měli být povinně zapojeni do veřejně prospěšných prací, dokud ještě nemají pracovní místo," řekl a jako příklad zmínil "údržbářské a zahradnické práce ve veřejné zeleni, úklidové a údržbářské práce v obcích nebo úkoly v oblasti péče o mládež, zdraví a seniory."

   Povinnou práci ale kritizuje například Rada pro uprchlíky Bádenska-Württemberska. "Požadavek ignoruje právní a faktickou situaci mnoha postižených a falešně vytváří dojem, že uprchlíci nechtějí pracovat," sdělila.

Kriminalita v Paříži rychle roste. I slavný Montmartre je pro ženy nebezpečný, říká Eichler

článek publikovaný 3. 8. 2023 na serveru cnn.iprima.cz (ZDE)

   V Německu kriminalita meziročně vzrostla až o 14 %. Uvedl to ve vysílání CNN Prima NEWS odborník na zahraniční politiku Německa Vladimír Handl. Podle Jana Eichlera, politologa specializující se na Francii, je podobný trend možné sledovat i v zemi galského kohouta, kde navíc přibývá nebezpečných míst.

   Evropské metropole Berlín a Paříž mají jeden společný problém - rostoucí kriminalitu, která je mnohdy namířena proti ženám. Francouzským hlavním městem nedávno otřásl případ znásilnění mexické turistky. K častým znásilněním dochází i v berlínském Görlitzer Parku nebo v multikulturní čtvrti Kreuzberg na jihu německé metropole.

   Kriminalita v Německu meziročně vykazuje výrazný nárůst. "Ve srovnání s loňským rokem je to asi o 11,5 %. A když se podíváme na kriminalitu mezi lidmi, kteří přicházejí jako uprchlíci, tak tam je ten nárůst ještě vyšší, a to přibližně 14 %", popsal ve vysílání CNN Prima NEWS Vladimír Handl. Dodal, že tato tendence je patrná zejména v posledním roce, protože posledních 5 let v Německu kriminalita naopak klesala.

   Současné statistické údaje jsou podle něj srovnatelné s úrovní v roce 2012. "Není to nějaký fenomén, který by naznačoval rozpad Německa nebo nějakou hlubokou krizi, jak se někdy říká, ale je to skutečně reálný a velice ostře pociťovaný problém," řekl Handl. Podotkl navíc, že až 50 % žen hovoří o tom, že se ve velkých městech ve večerních hodinách necítí bezpečně.

   Rostoucí kriminalita se ale netýká jen Německa. "Bohužel to platí i o Paříži a o spoustě velkých francouzských měst. U Paříže je ten nárůst setrvalý a dost rychlý. Je to fenomén posledních let," uvedl politolog Jan Eichler a připomněl nedávný útok na mexickou turistku, ke kterému došlo na Martových polích u Eiffelovy věže. "Těch nebezpečných míst, kde se útočí na ženy, je ale mnohem více. Přibývá k nim třeba Montmartre a jeho přístupové cesty. Těch lokalit je víc a budou přibývat," varoval Eichler.

Německá šéfka Zelených: "V noci bych se do berlínského parku neodvážila - ZDE

V Německu exploduje počet násilných činů u dětí a mladistvých

Policie při zásahu u dětského domova ve Wunsiedelu, kde byla zavražděna desetiletá dívka.

článek publikovaný 8. 4. 2023 na serveru novinky.cz (ZDE)

   Německá policie registruje razantní nárůst počtu případů násilných trestných činů spáchaných dětmi a mladistvými. Znepokojivý trend potvrdil i nedávný případ smrti desetileté dívky v bavorské obci Wunsiedel, v němž jako podezřelí figurují dva jedenáctiletí a jeden šestnáctiletý chlapec.

   Podle statistiky Spolkového kriminálního úřadu (BKA) za loňský rok se počet dětí podezřelých z násilných deliktů zvýšil v SRN v ročním srovnání o jednu třetinu na více než 93 000. Bezmála jedna třetina z nich nemá německé občanství.

Není to tak dávno, co se nám do Česka snažili progresivisté a jim podobní za každou cenu nacpat uprchlické "sirotky", děti a mladistvé...

   U mladistvých činil tento nárůst o více než pětinu na téměř 190 000, přičemž čtvrtina podezřelých z tohoto počtu nejsou občany Spolkové republiky, informoval německý server Focus.

   Za děti považují kriminalisté osoby mladší 14 let, za mladistvé osoby mezi 14 a 17 lety.

Pandemie, válka, inflace

Experti často vysvětlují strmý vzestup kriminality z poslední doby zrušením restriktivních opatření v souvislosti s pandemií koronaviru, včetně těch, která omezovala pohyb osob. Šéf BKA Holger Münch ale upozornil, že důvodů je určitě více vzhledem k faktu, že celková kriminalita v Německu loni vzrostla o 16 % v porovnání s poledním rokem před pandemií, tedy rokem 2019.

   V rozhovoru pro média vydavatelské skupiny Funke Medien Münch řekl, že příčinou nárůstu počtu násilných činů u dětí a mladistvých je i to, že se s násilím setkali už v dětství. Faktorem může být podle něj i stres v rodině nebo bydlení v prostorově nedostatečném prostředí.

"Tyto rizikové faktory v uplynulých letech nezpochybnitelně zesílily v důsledku krizí jako pandemie, válka na Ukrajině a inflace," řekl Münch. Poukázal také na to, že do Německa přišlo mnoho mladých lidí ze zahraničí, přičemž násilí zažili ve své vlasti nebo při útěku z ní.

"Přistěhovalectví ještě nebylo nikdy tak silné jako v roce 2022. Vidíme to i na kriminálních statistikách," dodal Münch.

Místo činu - nádraží. Na německých vlakových stanicích strmě stoupá zločinnost

Policejní hlídka s příslušníky ostrahy na nádraží ve Stuttgartu.

článek publikovaný 18. 8. 2023 na serveru novinky.cz (ZDE)

   Železniční nádraží v Německu jsou stále nebezpečnějším místem. Vyplývá to z tajné zprávy spolkové policie, podle níž se vlakové stanice stávají ohniskem zločinnosti.

   Podle dokumentu, z nějž citoval deník Bild, se loni na nádražích v SRN odehrálo o 28,4 % násilných trestných činů více než v posledním předcovidovém roce 2019. Ve srovnání s covidovým rokem 2021 je nárůst ještě strmější - o 38,6 %. Loni podle zprávy na každou hodinu připadaly na nádraží nejméně dva násilné delikty.

   Největšími ohnisky zločinnosti jsou podle zprávy hlavní nádražní uzly v Hamburku, Hannoveru, Frankfurtu nad Mohanem, Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Mnichově, Dortmundu, Lipsku a Düsseldorfu.

Stále častější útoky s nožem

Citelný vzestup zločinnosti nastal po loňském zavedení jízdenky, která umožňuje neomezené cestování veřejnou dopravou včetně vlaků za symbolických 9 eur (217 Kč) měsíčně. Nárůst je patrný také ve večerních hodinách a o víkendech.

   Za zvlášť alarmující označuje deník fakt, že se pachatelé trestných činů stále častěji vyzbrojují noži a dalšími nebezpečnými předměty. Počet zločinů, při nichž pachatel použil nůž, vzrostl loni v porovnání s rokem 2019 o 44,5 % a s použitím jiných nebezpečných předmětů dokonce o více než 80 %.

   O více než pětinu (22 %) se ve zmíněném období zvýšil počet případů ublížení na zdraví, přičemž 53 % podezřelých z jejich spáchání byli občané Německa, zatímco 47 % lidé, kteří nemají německé občanství.

Hlavní nádraží v Berlíně.

   Ještě závažnější je vzestup u sexuálních deliktů jako znásilnění, obtěžování nebo zneužití dětí - o 43 %.

   "K neuvěření" je podle deníku i to, že loni policie registrovala 78 případů, kdy útočník záměrně strčil do oběti tak, aby skončila v kolejišti. Výsledkem bylo 57 zraněných, z toho 13 těžce, přičemž jeden člověk na následky takového zločinu zemřel. Pro srovnání - v roce 2019 zaznamenala policie "jen" 60 případů odstrčení člověka na koleje.

   Šéf německých policejních odborů Manuel Ostermann označil uvedenou statistiku za "otřesnou". "Abychom mohli tomuto vývoji účinně čelit, nutně potřebuje pro hlídkování u nádraží 3 500 dalších policistů," řekl.