Realita školství ve Vídni
A zas ti islamofobové měli pravdu...
A zas ti islamofobové měli pravdu...
Realita školství ve Vídni
zdroj: www.youtube.com (ZDE)
Susanne Wiesinger pracuje již 25 let jako učitelka ve Vídni-čtvrť Favoriten, je to největší školský obvod v Rakousku. Nicméně varuje: mnoho škol se stále víc dostává mimo kontrolu. Problémy ve třídě se už skoro nedají vyřešit.
Susanne Wiesinger: "Je toho prostě přespříliš. Ve třídě, kde z 25 dětí by se jich 21 mělo integrovat do naší společnosti, tedy nejen jazykově, ale i kulturně. To nemůže nikdo zvládnout. Kam je ale máme integrovat? My (učitelé) jsme jediní, které z většinové rakouské společnosti znají."
Je to poprvé, kdy zástupkyně sociálně-demokratických učitelských odborů tak otevřeně hovoří o problémech na vídeňských školách. Dalo by se říct, že je to volání o pomoc jedné angažované učitelky. Wiesingerová již 10 let učí na nové střední škole ve Vídni. 300 studentů a skoro všichni mají imigrační pozadí/původ. Je to typická škola, která se nachází v "ohnisku". Dříve třiapadesátiletá učitelka s obsahem učiva k žákům ještě pronikla. Žáci zejména z řad muslimů se v současnosti jen sotva zajímají o učivo.
Susanne Wiesinger: "Myslím si, že rozdíl mezi jejich světem doma a naším světem je tak velký, že to už vůbec nezvládnou. Šária pro mnoho mých žáků určitě stojí výš. To je určitě to nejdůležitější. Prostě se stát dobrým muslimem nebo muslimkou."
Zřetelné je to také ve školní třídě: tanec a hudba se z náboženských důvodů odmítnou. Také spory mezi žáky jsou čím dál častěji z náboženských důvodů. Susanne Wiesinger u mnoha muslimských rodičů pozoruje narůstající nepřátelství vůči vzdělávání. Často jde jen o islámskou víru.
Susanne Wiesinger: "Je to něco, co má v jejich očích větší cenu a co je nad nás vyzdvihuje.Totiž, že jsou to věřící muslimové. Pokud jednou zůstane jenom tohle, pak je to nebezpečné. Něco se tady vyvíjí takovým směrem, který pro společnost není zdravý."
Skutečnost, že na vídeňských školách má islám stále větší vliv, že stále víc žáků hovoří špatně německy, ačkoliv se narodili v Rakousku, tím se dostáváme do nebezpečí, že ztratíme mladou generaci migrantů. Právě o tom nesmí a nemají učitelé veřejně hovořit.Zvláště ne tehdy, jako Susanne Wiesinger, jako členka sociálně-demokratické učitelské frakce, která v červeno-zelené koalici vládne ve Vídni.
Susanne Wiesinger: "Člověk je neustále varován, aby nemluvil s tiskem. Mám takový pocit, že se nyní mohu vyjadřovat ještě méně, protože se třesu jako králíček před hadem před politickými stranami ÖVP a FPÖ."
Školská rada ve Vídni nechce o náhubku pro kritické učitele nic vědět. Mluvit s médii také nic nepřinese, myslí si prezident Heinrich Himmer. Tak se žádné problémy nevyřeší.
Heinrich Himmer: "Pokud nějaký učitel nebo učitelka hovoří o svých zážitcích, tak je tady vždycky otázka: ´Dá se to použít na celý školský systém?´ Teď je tady otázka, jaké je poselství, které tím vyšlu? Zní to poselství: ´Nechoď do mojí školy, protože všichni, kteří přijdou, zažijí peklo na zemi?´ Pokud někdo takový pocit má, tak to musí říct do médií, protože je to závažné téma, kterým je třeba se zabývat. Proto jsme tady a to také děláme."
Jak citlivé téma je to pro vídeňské úředníky ze školské rady, jsme zažili také při našem natáčení se Suzanne Wiesinger.
Susanne Wiesinger (zvedá telefon a hovoří do něj): "Vy mi to můžete zakázat? Ano nebo ne?"
Jakmile se příslušná obvodní školní inspektorka a mluvčí školské rady města Himmer (dozvěděli o natáčení), ozvali se telefonicky a důrazně jí sdělili, co si myslí o jejím kroku vystoupit na veřejnost.
Susanne Wiesinger: "Nám by totiž doopravdy pomohlo, kdyby to konečně jednou přiznali a řekli: ´Ano, prostě ty zdroje nemáme a s integrační politikou jsme zaspali a vy tam s tím jste (ve třídě) a nevíte kde je nahoře a kde dole.´ Ale co nás doopravdy ničí, to mohu říct, ten pohled: ´Tak to není, podívej se jak všechny školy skvěle fungují!´"
Obvinění, že školská rada města ze stranicko-politických zájmů záměrně ignoruje problémy ve třídách, prezident Himmer odmítl. O mnoha takových případech se bohužel jen nedozví.
Heinrich Himmer: "Pokud má někdo nějaký problém a neohlásí ho hlavně proto, protože by si to mohl někdo špatně vyložit, že jako učitel nebo učitelka dostanete mínus, protože si s určitým problémem nevíte rady."
Christia Klar patří k několika málo ředitelům školy ve Vídni, který problémy doopravdy pojmenovává a je za to ostře kritizován. Nakonec mu Himmer ze školské rady za SPÖ vyčetl, že jako člen SPÖ si ze školy dělá stranickou politiku.
Christia Klar: "Mám pocit, že tady se jde hodně o ideologii, ne však o řešení problému. Líbilo by se mi, že děti, které se do normální školy nehodí, aby do ní nemusely chodit. V jednotlivých případech bych rád měl tu možnost, nechávat děti po škole, možnost potrestat je, někdo, kdo školu znečistí, abych ho mohl přinutit ji vyčistit. To všechno se také děje, ale v podstatě je to na hraně zákona."
Že vám jako učiteli školy, která je v "ohnisku", nadávají nebo vás fyzicky napadají, to sice není žádný nový problém, je to ale stále horší.
Christia Klar: "Dokud tady nejsem, nikdo tam nepůjde. Prosím pěkně třído. Na shledanou."
Zejména přibývá vzájemných náboženských konfliktů.
Christia Klar: "Ve školní třídě v nejrůznějších formách probíhá boj mezi všemi možnými kulturami. Původ a náboženství jsou u dětí bohužel příliš důležité. S některými projevy islámských rodin nebo skupin máme velké problémy. Pokud to pojmenujete, tak jste hned pravicový extrémista namísto toho, aby se řeklo: ´Tady je problém, musíme ho řešit.´ Pokud se týká obsahu, tak bych uvítal, aby se vyučování o islámu ve škole nekonalo."
S obavou, že vyučování islámu integraci spíš ztíží, není ředitel školy sám. Setkali jsme se s jedním iráckým otcem, který chtěl hovořit o svých zkušenostech s jednou učitelkou islámu ve Vídni. Ze strachu z negativních následků chtěl hovořit anonymně.
Iráčan žijící ve Vídni: "Chtěl jsem, aby se moje dcera neučila ani islám a ani arabštinu. Přivedl jsem ji sem, aby se učila německy. Učitelka islámu řekla, že to nestačí. Vyučování je totiž povinné."
Je to jen jednotlivý případ? Nebo je to nevědomost některých, kterou rodičů učitelka islámu cíleně využila k tomu, aby dětem zprostředkovala určité porozumění/shovívavost vůči islámu?
Iráčan žijící ve Vídni: "Obelhali nás. Učitelka islámu mi řekla: ´To je vaše vina, že s námi v Rakousku nejednají s respektem. Proč svojí dceři dovolíš, aby rakouské učitelce políbila ruku? My jsme muslimové. Z náboženských důvodů je to zakázané.´ Pro děti tady číhá velké nebezpečí, že je využijí/zneužijí. Hledají si k nim cestu prostřednictvím vyučování."
Ve Vídni vyučování o islámu navštěvuje 30 000 žáků. Za obsah vyučování zodpovídá náboženská obec. Učitelé islámu ovšem spadají pod dohled školské rady města.
Heinrich Himmer: "Takže co se tím sděluje: ´Naše demokratické hodnoty, které v Rakousku máme a kterými žijeme, musí všichni respektovat. Nezávisle na náboženském pozadí.´ Existují úvahy o tom nabídnout nadnáboženské vyučování víry. Určitá pravidla tady existují několik desetiletí, která není tak jednoduché zrušit."
Christian Klar takové úvahy nepovažuje za dostačující. Ředitel nové střední školy ve Vídni Florisdorfu požaduje zákaz nošení šátků.
Christian Klar: "Některé děti jsou velmi silně formované islámem, jedná se totiž o konzervativní formu islámu. To, co řeknou ženy, nemá žádnou váhu a kde dívky nemají žádná práva. Nošení šátku je samozřejmě velké téma. Proto s velkou nadějí očekávám, že někdy v nedaleké budoucnosti dojde k zákazu nošení pokrývek hlavy na školách. Myslím, že by to dětem pomohlo."
Doposud polovina žáků na vídeňských školách má imigrační pozadí/původ. Tendence je stoupající. Do školního systému každý rok přijde 3 000 nových žáků. Integrace bude stále těžší. Provádět ji musí učitelé jako Suzanne Wiesinger. Pracovníci na sociální práci ve školách chybí všude. Politici výhledově plánují povolat 300 psychologů a sociálních pracovníků na vídeňské školy. To, že do škol někdy dorazí, o tom pochybují nejen kritičtí učitelé.