Muslimské bratrstvo usiluje o vliv v německých institucích a politických stranách
"Posledním aktem demokracie budou muslimy vyhrané volby."

obrázek v záhlaví: znak Muslimského bratrstva
Muslimské bratrstvo usiluje o vliv v německých institucích a politických stranách, varoval šéf kontrarozvědky
CHOBOTNICE MUSLIMSKÉHO BRATRSTVA: ŠOKUJÍCÍ ZPRÁVA, KTERÁ OTŘÁSÁ FRANCIÍ + DALŠÍ ODKAZY NA ČLÁNKY NA DANÉ TÉMA - ZDE
článek publikovaný 3. 6. 2026 na serveru echo24.cz (ZDE)
Islamisté se nesnaží měnit Německo násilím, ale postupnou infiltrací institucí a politických stran. Největší obavy budí aktivity Muslimského bratrstva. Na neveřejném setkání s poslanci Bundestagu před tím podle informací deníku Bild varoval šéf kontrarozvědky, tedy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Sinan Selen.
Selen během uzavřeného jednání upozornil zejména na aktivity Muslimského bratrstva v Evropě a Německu. Podle účastníků akce zdůraznil, že organizace postupuje strategicky, buduje kontakty a snaží se cíleně získávat vliv uvnitř politických stran i státní správy.
Nebezpečné mají být i skupiny, které navenek vystupují umírněně, prezentují se jako otevřené či tolerantní. Respektují i německé zákony. Podle Selena ale jen tehdy, pokud nejsou v rozporu s právem šaría. Cílem má být postupná proměna společnosti v souladu s islamistickou ideologií.
Muslimské bratrstvo je mezinárodní hnutí s rozsáhlou sítí organizací po celém světě, v některých muslimských zemích je dlouhodobě zakázané, právě pro jeho politické sítě. Jde například o Egypt, Saúdskou Arábii nebo některé státy Perského zálivu. Naopak Katar a Turecko Muslimské bratrstvo finančně podporují a využívají ho pro své cíle. Německé úřady dlouhodobě upozorňují na jeho vazby na radikální skupiny včetně palestinského Hamásu. Ve výroční zprávě za rok 2024 označil německý úřad pro ochranu ústavy organizaci Deutsche Muslimische Gemeinschaft za hlavní strukturu spojenou s Muslimským bratrstvem v Německu. Podle tajných služeb se v tomto prostředí pohybuje 1 450 lidí.
Neveřejné setkání se zákonodárci zaštítil politik CDU Christoph de Vries. Podle Bildu byli zákonodárci překvapeni naléhavostí a jasným pojmenováním problému ze strany Selena.
Kontrarozvědka se obává především tzv. "měkkého vlivu". Islamisté podle nich navazují kontakty s politiky, zvou je prostřednictvím různých spolků a organizací na veřejné akce a snaží se budovat dlouhodobé vztahy. Výsledkem má být snaha ovlivnit postoje německých představitelů například ve vztahu ke kritice politického islámu nebo bezpečnostním otázkám.
Na setkání také zazněla obava, že někteří politici navazují kontakty s lidmi napojenými na Muslimské bratrstvo i z neznalosti. Údajně se to týká zejména části levicového politického spektra, které je vůči podobným kontaktům otevřenější - někdy kvůli nedostatečné znalosti islamistických struktur, jindy kvůli ideologické snaze o maximální toleranci.
Vystoupení Selena přichází překvapivě jen několik týdnů poté, co spolková vláda v odpovědi na interpelaci uvedla, že nemá důkazy o cíleném pronikání islamistických organizací do parlamentních stran. Navíc kabinet odmítl zveřejnit podrobnější informace o aktivitách Muslimského bratrstva s odůvodněním, že by to mohlo ohrozit práci zpravodajských služeb.
Muslimské bratrstvo se snaží infiltrovat do německé SPD a zavést v zemi právo šaría
článek publikovaný 8. 6. 2026 na serveru echo24.cz (ZDE)
V minulých dnech varovala německá kontrarozvědka před Muslimským bratrstvem, které začíná pronikat do politických struktur ve snaze islamizovat Spolkovou republiku. Představitelé Křesťanskodemokratické unie (CDU) i někteří bezpečnostní experti nyní upozorňují na riziko, že by se islamistické skupiny mohly pokoušet pronikat do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a dalších společenských organizací, píše dnes deník Bild. Politici, kteří problém bagatelizují, se sami stávají součástí problému.
Berlínský expert CDU na vnitřní otázky Burkard Dregger varuje, že v části SPD podle něj "chybí dostatečný odstup od islamistických tendencí". Podobně se vyjadřuje také braniborský ministr vnitra Jan Redmann (CDU), který zdůrazňuje nutnost větší obezřetnosti. Podle něj by politici neměli tyto aktéry podceňovat ani zlehčovat jejich působení v politických stranách či občanských sdruženích.
Bezpečnostní analytici upozorňují, že hrozba infiltrace islamistických skupin není nová, ale byla podle nich dlouhodobě přehlížena. Zvláštní pozornost věnují aktivitám Muslimského bratrstva, které se podle nich snaží získávat vliv postupně a nenápadně prostřednictvím legálních a demokratických struktur.
Cílem těchto aktivit má být nejen posilování společenského postavení, ale také získávání veřejných finančních prostředků a širší legitimity. Kritici upozorňují, že konečným cílem ideologie Muslimského bratrstva je prosazení společenského uspořádání založeného na islámském právu šaría, což je v rozporu s principy demokratického právního státu.
Jan Redmann v této souvislosti varuje, že hnutí podle něj využívá svobody demokratického systému k tomu, aby tyto svobody postupně oslabovalo. Podle něj jde o strategii, která může vést k posilování totalitních tendencí skrytých za navenek umírněným vystupováním.
Integrační úřednice z berlínské čtvrti Neukölln Güner Yasemin Balciové už dříve poukázala na to, že část politického spektra podle ní nechce dostatečně řešit problém islamistických struktur. Balci zároveň varovala, že ignorování rostoucího vlivu politického islámu může vést k jeho dalšímu posilování. Podle jejích slov by si politici měli uvědomit vážnost situace a aktivně ji řešit, jinak se mohou sami stát součástí problému.
Podle experta na islamismus Saschy Adamkaa některé islamistické sítě se snaží získat přístup k politickým strukturám prostřednictvím zdánlivě liberálních iniciativ. Zdůraznil, že tyto postupy přesně odpovídají strategiím, které jsou popisovány ve vnitřních dokumentech Muslimského bratrstva.
Financování Muslimského bratrstva

zdroj: facebookový profil hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
EU financuje islámské džihádisty. Zastavme Brusel a islamizaci Evropy!
Nová zpráva vypracovaná pro EU odhalila, že evropští daňoví poplatníci financují rozvrat svého vlastního světa Muslimským bratrstvem. Podařilo se mu infiltrovat evropské instituce a získat od nich desítky milionů eur. U nás o tom informovaly Židovské listy.
Zprávu pro EU sepsali experti na islamismus v Evropě dr. Florence Bergeaud-Blacker a dr. Tomasso Virgili. Zjistili, že Evropa financuje organizace napojené na Muslimské bratrstvo, které propagují podvratnou ideologii, aby změnily povahu starého kontinentu, varuje izraelský deník Jisrael hajom.
Dle švédského europoslance Charlieho Weimerse, jenž vznik zprávy inicioval, bratrstvo provozuje síť polonezávislých skupin propojených sdílenou ideologií, rodinnými vazbami a osobními vztahy. Muslimské bratrstvo chce zavést islamistický režim.
V Evropě dnes žije zhruba 46 milionů muslimů. Jejich ženy mají v průměru 2,6 dětí, zatímco nemuslimky jen 1,6. Počet nemuslimů tak klesá a muslimů stoupá, zejména ve Francii, Nizozemsku, Belgii, Německu, Rakousku, skandinávských zemí i Británii.
Muslimské bratrstvo funguje pomocí decentralizovaných orgánů, které zdánlivě nejsou propojeny, jako jsou mešity, neziskové organizace, dobročinné fondy, komunitní a studentské skupiny, výzkumné ústavy apod. Patří k nim Islamic Relief Worldwide (IRW), Council of European Muslims, Federation of European Muslim Youth and Students Organizations (FEMYSO), European Forum of Muslim Women (EFOMW) a mnoho dalších. Smějí žádat o statní i evropskou finanční podporu, což dělají a také ji dostávají. Získávají granty na podporu začlenění přistěhovalců nebo boj proti rasismu.
EU takto financuje skupiny, které poškozují evropské demokratické hodnoty. Například organizace s názvem Evropská síť proti rasismu (European Network Against Racism, ENAR), která podle své webové stránky "usiluje o vymýcení rasismu a diskriminace v Evropě", sestává z několika skupin, které jsou součástí Muslimského bratrstva. V čele ENAR stál jedenáct let Michael Privot, který byl jeho členem. V letech 2007 - 2020 ENAR od evropských institucí získal nejméně 23 milionů EUR.
Prvním předsedou organizace Forum of European Muslim Youth and Student Organizations (FEMYSO) byl německý občan egyptského původu Ibrahim el-Zayat, člen skoro všech větších organizací Muslimského bratrstva v Evropě a zuřivý antisemita. Jeho nástupcem byl další prominentní člen bratrstva Youssef Himmat a po něm organizaci vedla Intissar Kherigi, dcera předsedy tuniské islámské strany Ennahda Rašída Ghannúšího, která se k Muslimskému bratrstvu hlásí.
FEMYSO zastřešuje 32 islámských organizací ve 22 evropských zemích a propojuje je s mocenskými centry bratrstva na Blízkém východě. Evropská unie jí v letech 2007 - 2019 darovala skoro 289 000 eur.
Organizace Islamic Relief Worldwide od EU získala dokonce 40 milionů eur. Její palestinská pobočka je napojena na teroristický Hamás, vyzývá k vraždění Židů, označuje je za "opice a psy", Hamás vychvaluje a provádí podezřelé finanční transakce. Přesto Evropská komise označuje její německou a švédskou pobočku za "schválené humanitární partnery EU pro roky 2021 - 2027", ačkoli Německo i Švédsko poukazují na jejich vazby na Muslimské bratrstvo.
Jeho evropské odnože dokonce spolupracují s Íránem, přestože v islámu spolu soupeří. Příkladem je Islámská společnost šíitských komunit (IGS) v Německu, kterou založil ajatolláh Réza Ramezání Gilání, člen Rady expertů, jež volí nejvyššího duchovního vůdce Íránu. Dalším předsedou IGS byl člen íránských Revolučních gard Mohammad Hádí Mofateh. IGS v letech 2017 - 2020 získala od EU 283 000 eur na údajný "projekt proti extremismu".
EU také štědře financovala islámskou univerzitu v tureckém Gaziantepu řízenou stoupencem Muslimského bratrstva, která vštěpuje studentům obdiv k Hamásu. EU ji zařadila do programu Erasmus a chtěla jí poskytnout grant ve výši čtvrt milionu eur, ale zabránil tomu Evropský parlament.
K dalším příjemcům evropských peněz patří skupina Forum al-Sharq, která se netají sympatiemi k násilnému islámu.
Vždycky, když nějakého evropského politika začne znepokojovat možné převzetí moci islamisty, islamisté ho označí za "islamofoba", píše Jisrael hajom. Ten je pak podle něj ostrakizován, nesmí vystupovat v televizi ani v tisku a málokdo si troufá na islamizaci poukazovat. Islamisté takto umlčeli kritiku a zároveň získali od EU další finanční prostředky na "boj s islamofobií". EU do něj investovala miliony eur, přestože řada příjemců byla podle citované zprávy napojena na Muslimské bratrstvo.
Bratrstvo proniklo nejen do západních mešit a kulturních institucí, ale i do škol, kde radikalizuje studenty. K nejaktivnějším hnutím patří Students for Palestine, které propaguje bojkot Izraele a propaguje cíl Hamásu - vznik palestinského státu na celém území Izraele.
USA si hrozbu Muslimského bratrstva uvědomují. Donald Trump v listopadu zahájil proces, který má skončit označením bratrstva za "zahraniční teroristickou organizaci" a zákazem činnosti. Arabské země jako Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Egypt, Jordánsko a Saúdská Arábie bratrstvo označily za teroristickou skupinu už dávno. V Evropě to však udělalo pouze Rakousko.
