Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč čeští neonacisté nejsou a ani nemohou být vlastenci - VII

   Nacistické zločiny spáchané na Češích na sklonku války...

 

Proč čeští neonacisté nejsou a ani nemohou být vlastenci - VII

 

   Nacisté na sklonku 2. světové války spáchali v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava mj. tyto zločiny:

 

Poprava 16 odbojářů u Bratrušova

   Na vojenské střelnici u Bratrušova bylo 31. března 1945 příslušníky šumperského gestapa zastřeleno 16 českých odbojářů z okolních vesnic. Museli si lehnout do připraveného hromadného hrobu a byli střeleni do týla.

   Místo hromadného hrobu bylo pečlivě zamaskováno a odhaleno bylo až po válce při výslechu velitele šumperského gestapa Wilhelma Prellberga. Nejstaršímu popravenému bylo 42 let, nejmladšímu 18 let. (více ZDE)

22.jpg

Exhumace obětí v lednu 1946.

 

Vypálení Juříčkova mlýna v Leskovci

   Mlýn Jana Juříčka v obci Leskovec využívali jako opěrný bod partyzáni z 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky. Z výslechů a informací získaných konfidenty se o místě dozvědělo gestapo. V noci na 3. dubna 1945 mlýn obklíčili německé represivní jednotky.

   Rodina Juříčkova byla vyvlečena z mlýna, a po neúspěšném výslechu byli svázaní zastřeleni a hozeni do ohně. Zavražděni byli Jan Juříček, jeho žena Františka a jejich děti Jan, Františka a Marie. Dále nacisté zavraždili 3 partyzány, kteří se zrovna zdržovali v mlýně. (více ZDE)

 

Zplynování 235 českých vězňů v Mauthausenu

   Celkem 235 českých vězňů dorazilo do Mauthausenu 9. dubna a následující den, 10. dubna 1945, byli zplynováni. Mrtvoly byly spáleny a popel rozprášen za táborem. (více ZDE)

mauthausen-plynova-komora.jpg

Plynová komora v koncentračním táboře Mauthausen (současnost).

 

Poprava 9 obyvatel Kochánek

   V obci Kochánky (u Benátek nad Jizerou) obyvatelé od září 1943 podporovali několik uprchlých sovětských válečných zajatců. Několik z nich brzy z obce odešlo s úmyslem přejít na Slovensko, jiní tam zůstali až do února 1944.

   Němci zahájili od 24. února 1944 v oblasti pátrání po uprchlých zajatcích a zřejmě na udání bylo 19.-23. března 1944 zatčeno celkem 19 lidí z Kochánek, z nichž 9 bylo odsouzeno k trestu smrti. Odsouzení byli popraveni v pankrácké sekyrárně 19. dubna 1944 v čase 16.25-16.35. (více ZDE)

popraveni-z-kochanek.jpg

Popravení obyvatelé Kochánek. 1. řada zleva doprava: Marie Daliborová, Marie Bečková, Božena Cibulková. 2. řada zleva doprava: Antonie Zbrojová, Helena Čechová, Jaroslav Dalibor. 3. řada zleva doprava: Miroslav Bečka, Josef Cibulka, Antonín Zbroj.

 

oznameni-o-poprave.jpg

Oznámení o jejich popravě (pro zvětšení klikni ZDE)

 

Vypálení osady Ploština

   Za podporu partyzánů byla 19. 4. 1945 vypálena Ploština, osada na Vizovicku. Smíšená německo-slovenská protipartyzánská jednotka, která spadala pod velení Otty Skorzenyho, zároveň zastřelila a upálila 24 mužů a žen z Ploštiny.

 

Zákřovský masakr

   Ve večerních hodinách 18. dubna 1945 byl Zákřov obklíčen téměř 400 muži nacistických jednotek. Zadrženo bylo 23 mužů, kteří byli dopraveni do Velkého Újezdu a tam brutálně vyslýcháni a mučeni. Čtyři zadržení starší 50 let byli následně propuštěni. Zbylých 19 mužů ve věku od 16 do 45 let dne 20. dubna 1945 příslušník gestapa popravil střelením do týla. I když ještě mnozí jevili známky života, byla všechna těla hozena do boudy, polita benzínem a zapálena. Druhý den bylo spáleniště rozhrabáno a zasypáno hlínou.

   Exhumace těl proběhla 12. května 1945. Lékařské ohledání ukázalo, že oběti měly zpřerážené kosti, nebyla nalezena ani jedna neporušená stehenní kost. Značná část obětí byla upálena ještě zaživa.

 

Vypálení obce Prlov

   Za podporu partyzánů komando německých a slovenských příslušníků protipartyzánských jednotek spadajících pod velení Otty Skorzenyho, vypálilo 23. 4. 1945 vesnici Prlov na Vsetínsku, zastřelilo a upálilo 15 jejích obyvatel, mužů i žen.

 

Zastřelení vesničanů z Vícova

   V odvetu za přepadení německé vojenské kolony oddílem partyzánské skupiny Jermak bylo z vesnice Vícov na Prostějovsku odvedeno 10 mužů, kteří byli následně německými vojáky mučeni a zastřeleni v polích.

 

Poprava 21 Čechů na střelnici u Olomouce

   Rozšíření fámy o německé kapitulaci mělo za následek vypuknutí 1. 5. 1945 spontánního protiněmeckého povstání v Přerově. Povstání bylo téhož dne do večera potlačeno, asi 30 Čechů padlo, dalších 21 zajatých Čechů bylo 2. 5. 1945 zastřeleno na cvičišti u Olomouce.

 

Vražda obyvatel Kožušan

   V hanácké obci Kožušany (jižně od Olomouce) se 1. května 1945 rozšířila zpráva o německé kapitulaci. Místní muži se s ukořistěnými zbraněmi pustili do přestřelky s projíždějícími Němci. Německá motospojka přivolala z Olomouce jednotku SS, která povstání potlačila.

   14 mužů ve věku 16-38 let si v noci z 2. na 3. května muselo v Olomouci vykopat vlastní hrob, načež byli zastřeleni ranou do hlavy. Spolu s nimi byli popraveni další 3 muži z Brodku u Přerova. Exhumace 13. května 1945 ukázala, že oběti byly před smrtí mučeny (bodné rány, přelámané kosti, u jednoho vypíchnuté oči).

 

Vypáleny Vařákovy Paseky

   V noci z 2. na 3. května 1945 osadu obklíčilo trestné jagdkomando z Vizovic. 8 domů z 10 bylo vypáleno. 3 muži a 1 žena si po mučení museli vykopat hrob, načež byli zavražděni.

popraveni-z-varakovych-pasek.jpg

Popravení obyvatelé Vařákových pasek. Horní řada zleva doprava: Rozina Šopová, Jan Polčák. Dolní řada zleva doprava: Karel Vařák, František Žák.

 

popraveni-zmenseno.jpg

Exhumace těl popravených obyvatel z Vařákových pasek.

 

Vražda vězňů transportu smrti u Olbramovic

   Na nádraží v Olbramovicích (okr. Benešov) dorazil 1. května 1945 železniční transport smrti s asi 3 500 vězni z Terezína nejrůznějších národností. Vlak byl odsunut na vedlejší dráhu. Vězni sháněli jídlo kolem vlaku od místních obyvatel, strážní SS zahájili 3. května 1945 do rozprchlých vězňů palbu a 70 jich zavraždili. Vlak se 6. května 1945 vrátil na nádraží v Olbramovicích, kde esesáci zastřelili dalších 12 vězňů.

 

Vypálení obce Javoříčko

   V odvetu za zvýšenou aktivitu partyzánské jednotky Jermak v okolí Javoříčka na Olomoucku (v předchozích týdnech a měsících došlo k několika incidentům, při nichž bylo zabito několik německých vojáků i civilistů) německá protipartyzánská jednotka vesnici vypálila a povraždila 38 mužů a chlapců, kteří se zrovna nacházeli ve vesnici.

 

Vypálení Leskovic

   5. května 1945 začali obyvatelé Leskovic odstraňovat německé nápisy, vyvěšovat československé vlajky a odzbrojovat německé vojáky. V odvetu k obci pozdě odpoledne dorazila trestní jednotka SS z Pelhřimova. V následném boji padlo nebo bylo zavražděno 8 povstalců a bylo zapáleno několik domů.

   Druhý den, 6. května 1945, příslušníci SS Leskovice obklíčili a obsadili. Zavraždili dalších 18 obyvatel vč. 7 žen (dvě byly znásilněny a poté svázané drátem vhozeny do hořícího domu) a začali systematicky zapalovat domy v obci. Z 50 usedlostí vyhořelo 31 domů do základů, 7 zčásti a 6 bylo poškozeno.

pamatnik-obetem-obce-leskovice.jpg

Památník obětem v obci Leskovice.

 

Masakr v Psárech

   Obyvatelé Psár v noci z 5. na 6. května 1945 vybudovali na silnicích zátarasy, aby zpomalili postup jednotek SS z benešovského cvičiště směrem na Prahu. Za to Psáry 6. května 1945 stihla trestná výprava SS. Třináct mužů ve věkovém rozmezí 15-53 let bylo mučeno a poté zastřeleno (jednomu nacisté před smrtí vyřízli jazyk).

 

Masakr v Třešti

   Do Třeště dorazila 7. května 1945 z Jihlavy německá trestná výprava, která měla potlačit místní povstání - v předchozích dnech byli v Třešti odzbrojováni němečtí vojáci a uvězněni někteří nacisté a gestapáci. Po obsazení města Němci vyhlásili stanné právo, procházeli domy a několik desítek mužů podezřelých z účasti na povstání shromáždili u školy.

   Celkem 34 mužů bylo následně postupně zastřeleno, na jejich výběru se podílela místní spolupracovnice gestapa Herta Kašparová (po válce odsouzena k trestu smrti a veřejně popravena 13. září 1946). Dalších 24 mužů v Třešti a okolí padlo při střetech s Němci v posledních 4 dnech války.

poprava-herty-kasparove.jpg

Veřejně popravená Herta Kašparová, bývalá spolupracovnice gestapa, která se na samotném sklonku války podílela na masakru 34 mužů v Třešti.

 

Masakry českých obyvatel 7. května 1945

   Velké Popovice - 29 zavražděných. Velké Meziříčí - 60 postřílených. Kolín - 16 zastřelených příslušníky SS. Lahovice - 21 mrtvých. Sedlec - 20 zavražděných, z toho 11 těl zohaveno.

 

Vypálení Konětop

   Dne 7. května 1945 se v obci Konětopy střetli povstalci spadající pod partyzánskou brigádu Národní mstitelé s ustupujícími Němci. Při střetnutí Němci ztratili 4 muže.

   Druhý den 8. května 1945 Konětopy obsadila německá trestná výprava. Většina obyvatel z obce utekla, u zdi kovárny byl zavražděn František Svoboda, dva další muži padli v boji. Němci vyrabovali domy v obci a zapálili je.

 

 

Masakry českých civilistů a zajatců během Pražského povstání

 

2.kutlvasr.jpg

Armádní generál Karel Kutlvašr, vojenský velitel Pražského povstání. Dohodou s německým velením o volném odchodu německých jednotek zachránil min. několik tisíc českých životů. Na nátlak Sovětského svazu jej komunisté odsoudili k doživotnímu vězení, nakonec si odseděl "jen" 12 let žaláře.

 

   Během Pražského povstání ve dnech 5. - 9. května 1945 zahynulo na straně povstalců přes 2 500 osob, z nich minimálně 1 694 identifikovaných české národnosti. Ne všichni padli v boji, několik stovek českých civilistů a zajatých povstalců, včetně desítek žen a dětí, bylo zavražděno. (celý článek ZDE)

1.jpg

Postřílení na Hybernském (dnes Masarykově) nádraží dne 8. května 1945.

 

2.jpg

Osmašedesátiletý hluchý Jan Háček zavražděný v Úsobské ulici č. p. 255 dne 6. května 1945.

 

3.jpg

Patnáctiletá M. Šejdová a devatenáctiletá Věra Králiková zavražděné v Úsobské ulici č. p. 255 dne 6. května 1945.

 

4.jpg

Zavraždění v Úsobské ulici č. p. 254 dne 6. května 1945.

 

5.jpg

Děti zavražděné v Úsobské ulici č. p. 254 dne 6. května 1945.

 

6.jpg

Šestiletí Jiří Wurm a Drahuše Wurmová zavraždění v Úsobské ulici dne 6. května 1945.

 

7.jpg

Šestiletá Eva Šrámková zavražděná v Úsobské ulici č. p. 254 dne 6. května 1945.

 

8.jpg

Pětiletý Václav Králík a šestiletý Rudolf Šejda zavraždění v Úsobské ulici č. p. 255 dne 6. května 1945.

 

9.jpg

Děti zavražděné v Úsobské ulici č. p. 255 dne 6. května 1945.

 

10.jpg

Zavraždění na zahradě Brettschneiderovy vily dne 7. května 1945.

 

11.jpg

Osmnáctiletý Vilém Brettschneider zavražděný 7. května 1945.

 

12.jpg

František Kodet zavražděný na zahradě Brettschneiderovy vily 7. května 1945.

 

13.jpg

Řídící učitel Antonín Stallich zavražděný na Krčské strání č. p. 258 dne 7. května 1945.

 

14.jpg

Zavraždění v Doudlebské ulici dne 8. května 1945.

 

15.jpg

V Krči zavraždění parlamentáři kapitán Jindřich Freiwald a major Karel Rod, kterému přejeli hlavu.

 

 

Nacistické zločiny spáchané na Češích po oficiální kapitulaci Německa 8. května 1945

   9. květen 1945: vypálení Lejčkova - v okolí obce postříleno 21 lidí, vypáleno 8 domů, v samotném Lejčkově mučen a poté zastřelen jeden občan; Vehlovice - zastřeleno 10 obyvatel.

 

Oběti "pochodů smrti" na českém území, ke kterým patřili i čeští občané

hromadny-hrob-exhumace--vaclav-jirik-nedaleko-od-norimberku-.jpg

 

hromadny-hrob-exhumace-2--vaclav-jirik-nedaleko-od-norimberku-.jpg

 

mrtvi2a.jpeg

 

mrtvi3.png

 

pohreb-mrtvych.jpg