Jdi na obsah Jdi na menu
 


Islám (1)

Islám (1)

 

   Islám znamená arabsky "podřídit se boží vůli". V 7. století založil Mohamed (Muhammad) v Arábii nové náboženství, jehož vyznavači se nazývají muslimové. Podobně jako křesťané a židé věří i muslimové v jediného Boha, Alláha, který si vyvolil Mohameda za svého proroka. Islám se opírá o posvátnou knihu Korán (z arabského výrazu qur´án, "recitovat").

 

zdroj: www.youtube.com (ZDE)

 

   Mohamed zanechal po své smrti učení, shrnuté v Koránu, který je slovem božím i příkladem, kterým se musí každý muslim po celý život řídit. Mohamedovo vystupování v různých situacích i jeho doslovné výroky zaznamenávali jeho stoupenci jako jednotlivé hadísy, které se pak staly základem sunny, Prorokovy tradice. Na Koránu a sunně je založen islámský zákon šaríja, chápaný jako "boží zákon". Islám je v podstatě velmi prosté náboženství, nezná svátosti ani stálé duchovenstvo. Věřící stojí sám přímo před bohem. Šaríja mu přesně říká, co smí a nesmí dělat.

   Muslim musí dodržovat pět základních povinností, "pět sloupů islámu". První z nich je vyznání víry, šaháda: "Není jiného Boha kromě Alláha a Mohamed je jeho Prorok." Vyslovením této věty se člověk stává muslimem. Druhou je modlitba, salát, která se provádí pětkrát denně a musí jí předcházet očista. Společná modlitba v mešitě je předepsaná na pátek, boží den. Třetí povinnost se týká měsíce ramadánu, kdy musí věřící od úsvitu do západu slunce držet půst, saum. Každý bohatý muslim musí odvádět povinnou daň, zakát, aby pomohl chudým. Poslední povinností je hadždž, pouť do Mekky. Alespoň jednou v životě musí každý věřící, který na to má prostředky, navštívit posvátnou Kaabu.

   V islámu existuje velmi mnoho dogmat. Prvním a nejdůležitějším přikázáním je víra v jediného boha, tauhíd. Muslim musí věřit i v anděly, především v posla Gabriela (Džibríl), Michaela (Mikail), který střeží svět, Israfila, který troubí na trubku při posledním soudu. Každý člověk má dva anděly ochránce. Ďábel (šajtán) byl původně anděl, který se vzepřel rozkazu božímu a byl Bohem zavržen. Důležitá je i víra v proroky, kteří jsou nadřazeni andělům. Jsou to především Adam, Noe, Abrahám (Ibráhím), Mojžíš (Músa), který přinesl Tóru, David, Šalamoun (Sulajmán), Josef (Júsuf), Ježíš (Ísa), který inspiroval sepsání evangelií a jehož matka, Panna Maria (Maryam) byla velmi uctívána. A konečně je třeba věřit v poslední soud: dobří lidé se dostanou do ráje a špatní do pekla.

   Společenské vztahy podléhají mnoha povinnostem a zákazům. Tak například manželství je muslimům v podstatě Koránem nařizováno. Muž může mít čtyři manželky, pokud je dokáže uživit a zajistit jim naprostou rovnost. Když nemá dostatek prostředků, musí se spokojit jen s jednou, ale může ji kdykoliv zapudit, aby se oženil s jinou. Za cizoložství (ziná) jsou oba provinilci trestáni sty ranami bičem. Korán také přikazuje trestat zloděje utnutím ruky, trest se však provádí jen zřídka. Je zakázáno jíst vepřové a pít alkohol, poslední zákaz se však příliš nedodržuje.

(Ilustrované dějiny světa - Z jednoho kontinentu na druhý, Praha 1993, str. 497, 500 - 501)

 

   Islám proniká všemi aspekty muslimova života. Odpovídá na všechny otázky - od správného oblečení až po polygamii. Člověk je povinen tato pravidla plnit a při přísném výkladu to zkrátka znamená, že muž má povinnost nosit plnovous a žena chodit zahalená. Zpochybňování není žádoucí, a ani se nepředpokládá. Pokud boží řád upravuje všechno, skutečně všechno, od průběhu dne až k právnímu povědomí, od podřízenosti ženy až k otázkám spojeným s oblékáním a stravováním, pokud jen samotný Bůh ví, co je správné a zavrženíhodné, co je dobré a zlé, je-li celý svět převážně malován černobíle, stojí-li čest rodiny (ať už se tím v konkrétní situaci rozumí cokoli) nad všeobecně platnými zákony a utrpěné bezpráví se odplácí stejnou nebo ještě větší měrou, pak se nemůžeme divit některým problémům, které už dnes s muslimskými pachateli trestné činnosti prožíváme.

(Policistka volá o pomoc, Tania Kambouri, Praha 2016, str. 104)