Muslimové se definitivně stali politickou silou nizozemské politiky...

Fenomén muslimských stran

   Zhruba před rokem jsem někde četl: "Posledním aktem demokracie budou muslimy vyhrané volby..."

článek zveřejněný 5. dubna 2018 v časopisu Reflex na str. 15

   Nizozemsko: přistěhovalecké strany bodují ve velkých městech.

   První muslimská strana se jmenuje Denk, což nizozemsky znamená "myslet", ale turecky "rovnost". To dobře odráží pozadí vzniku této strany.

   Původně měla být formací pro Nizozemce s migračním původem. I to bylo novátorské, protože žádná podobná strana zatím v Evropě úspěch neslavila. Publicitu jí přinesla v počátcích nejen účast dvou poslanců, kteří opustili parlamentní poslanecký klub sociálních demokratů, protože jim tato strana připadala málo proimigrační, ale hlavně v zemi populární televizní moderátorka Sylvana Symonsová, která pochází z Karibiku, a není tudíž na rozdíl od většiny zakladatelů strany muslimkou.

DENK ZA ERDOGANA

   Možná se i proto se stranou rychle rozešla, protože se ukázalo, že jejím skutečným základem je reprezentace nizozemských muslimů tureckého původu. Političtí oponenti stranu Denk dokonce označují za prodlouženou ruku turecké islamistické strany AKP, v jejímž čele stojí turecký prezident Erdogan. Právě proto je možná Denk nyní ze všech muslimských stran v Nizozemsku nejsilnější, má už tři poslance v národním parlamentu a teď získala nově zastoupení na radnicích všech nizozemských větších měst.

   Denk - na rozdíl od dalších muslimských formací - svou identitu navenek spojuje s migrací obecně, ale průzkumy ukázaly, že drtivou většinu jejích voličů tvoří v zemi žijící muslimští Turci, jejichž zastoupení mezi zvolenými kandidáty je navíc téměř stoprocentní.

POZOR NA PSY

   Podobná situace jako v Rotterdamu bude nyní i na radnici města Haag, kde sídlí nizozemský král, vláda i parlament. V Haagu budou mít městské zastupitele dokonce tři strany s islámským základem, které dostaly v souhrnu v letošních komunálních volbách osm procent hlasů. Ve třech čtvrtích Haagu dokonce některá z muslimských stran vyhrála a ve výrazně imigrantské části Schildersbuurt trojlístek islámských stran dohromady volilo 46,1 procenta voličů.

   Už potřetí se na radnici sídelního nizozemského města dostala formace Islámští demokraté, která bývá v zemi považována za nejumírněnější propagátorku islámu ve stranickém spektru. Její zastupitel na haagské radnici se ovšem před několika lety "proslavil", když oponoval návrhu Strany zvířat (PvvD), aby se z Haagu udělalo město přátelštější pro psy. Nizozemská veřejnost v jeho odporu viděla ozvěnu islámského názoru, že psi nejsou z náboženského pohledu čistá zvířata a správný muslim by se jim měl vyhýbat.

KAMARÁDI ISIS

   Otevřenou podporou Islámského státu se pak v minulosti netajilo vedení další muslimské strany, která se nyní uchytila na radnici v Haagu - Strany jednoty (PvdE). Její lídři chválili ISIS, spolupořádali demonstrace na jeho podporu nebo do města pozvali britského imáma Haithama al-Haddada, který je známý podporou zavedení práva šarí´a či výroky o tom, že by se odpadlíci od islámu měli kamenovat.

   Zvláštní postavou této až prosalafistické strany je její lídr a nový haagský zastupitel Arnourd van Doorn, jenž dříve patřil k Wildersově protiislámské straně, ale pak konvertoval na islám a přestoupil i stranicky na úplně opačný konec politického spektra v zemi tulipánů.

PROTI TAJNÝM

   Muslimské hlavy také byly podle geografie volebních výsledků zřejmě rozhodujícími v referendu o posílení tajných služeb, které se konalo s komunálními volbami. Čtvrti se silnou muslimskou komunitou hlasovaly totiž velmi silně proti posílení nizozemských tajných služeb, což celostátně těsně převážilo. Muslimové se už definitivně stali důležitou a organizovanou politickou silou na šachovnici nizozemské politiky.