Jdi na obsah Jdi na menu
 


George Orwell předpověděl, jak budou probíhat vojenské operace v 21. století

   "Válka je mír!"

 

George Orwell předpověděl, jak budou probíhat vojenské operace v 21. století

 

1.jpg

 

   Fyzicky se válka týká velmi malého počtu lidí, většinou vysoce školených specialistů, a bývá v ní poměrně málo mrtvých. George Orwell, 1984, vydáno v roce 1947 (nová česká verze v roce 2009 v Praze, str. 164)

 

   Války se budou stále méně rozhodovat na bojištích, protože je to podle názoru stratégů příliš drahé a neefektivní. Zvýšenou měrou se tedy přechází spíše na nové zbraně, které ovládá a používá jen několik málo specialistů. Nevyřešené záhady lidstva, Reader´s Digest Výběr, Praha 2004, str. 364

 

   Zatímco před dvěma sty lety se na dvou čtverečních kilometrech bojiště střetávalo ještě 5 000 až 8 000 vojáků, dnes je to pouze osm a v blízké budoucnosti to budou jen dva bojovníci plně vyzbrojení špičkovou technologií. Rozhodovat bude válka počítačů.

 

   Vojáci, tanky a další těžká vojenská technika vyžadují nesmírné logistické náklady, pokud má být jejich použití úspěšné. Vše je třeba za velkého materiálového a personálního nasazení dopravit do příslušných ohnisek konfliktu, kam musí později směřovat i zásobování - ani nemluvě o nákladech na péči o zraněné vojáky.

   z těchto důvodů posílají generálové do válečných konfliktů mnohem méně vojáků než dříve. Tam, kde se v minulosti opevňovaly v zákopech celé roty nebo dokonce divize, zaujmou brzy pozice už jen dva bojovníci vyzbrojení nejmodernější technikou.

 

Nejmodernější technika

   Voják budoucnosti nosí na zápěstí miniaturní počítač, který je v trvalém spojení s velitelským stanovištěm a dodává mu informace. Zařízení na noční vidění a infračervený projektor, integrované v jeho přilbě, mu promítají dokonce i v nočních hodinách přesné a ostré obrazy nepřátelských bojovníků přímo do očí. Když střílí, zaručuje mu nejmodernější laserová technika, že také zasáhne cíl. Všechny bojové činnosti jsou pomocí videokamery přenášeny do velitelské centrály.

   Palebnou podporu zajišťují frontovému bojovníkovi malí roboti, kteří ostřelují nepřátelské pozice, přičemž v jeho oděvu jsou zabudovány injekční automaty, které jej - řízeny vysoce citlivými senzory - chrání před chemickými a biologickými bojovými látkami.

   Také v případě "konvenčních" válek budoucnosti sázejí vojáci na nové generace zbraní. Je to například neutronová puma, která zahubí život v širokém okolí, ale infrastrukturu zanechá neporušenou. Nebo elektromagnetická puma, která vyřadí z provozu všechny elektronické přístroje a vymaže veškerá uložená data.

 

pokračování článku:

 

Bezpečnostní riziko internet

   Jak ukázaly antraxové útoky v roce 2001, mohou být biologické a chemické zbraně bez velkých nákladů použity prakticky na všech místech světa. Útočníci umístí viry, bakterie nebo chemikálie do dopisů nebo balíčků a cíleně je rozešlou na adresy důležitých odpovědných činitelů nebo deponují na určitých místech.

   Když se pak pomocí mobilního telefonu nebo rádiového signálu zapálí nálože, jsou už pachatelé v bezpečí, což je téměř bezriziková strategie, které lze dnešními prostředky jen stěží zabránit. Proto technici a vědci horečně pracují na stále vynalézavějších a citlivějších senzorech a detektorech, které by takové zbraně vypátraly a stanovily jejich přesnou polohu.

   Další problém představuje internet. Skvělé možnosti se útočníkům otevírají zásluhou globální internetové sítě, do níž jsou připojeny miliony počítačů, které si trvale posílají neuvěřitelně velké množství údajů. Útočníci jsou přitom schopni proniknout prakticky do každého počítačového systému připojeného do sítě a způsobit v něm nesmírné škody. Stále znovu to dokazují četní hackeři působící po celém světě.

 

Záměrné klamání nepřítele

   Možná není daleko doba, kdy se války budou rozhodovat bleskurychle a bez vysokých nákladů - pomocí několika elektromagnetických pum. Tyto pumy, které po explozi vyřadí veškeré počítače v okruhu 500 m, lze shazovat v blízkosti rozhlasových a televizních vysílačů, přenosových stanic pro posílání elektronické pošty a textových zpráv SMS nebo v sousedství vládních budov.

   Bezprostředně po úspěšném útoku zahltí útočníci tato zařízení svými vlastními údaji a zahájí rozsáhlou dezinformační kampaň pomocí podvržených zpráv. V důsledku toho většina občanů, firem a úřadů zjistí teprve s určitým zpožděním, že je jejich země už dávno v rukou nepřítele.

 

Úskočné viry

   Existují však i jiné strategie. V nejjednodušším případě překonají viry, červi, logické pumy, trojští koně nebo padací dvířka ochranné hradby počítačových systémů, takzvané "firewalls", a následně vymažou přes internet všechny uložené údaje. Některé z narušitelských programů zasáhnou přímo do softwaru napadených systémů a způsobí tam nevratné škody.

   V případě "elektronické války" by útočník umístil do strategicky důležitých sítí rušivé programy a vyřadil tak z provozu například zásobování elektrickým proudem a vodou, řídicí systém dopravy, vládní sídla nebo armádní velitelství. Během několika minut by mohly být ochromeny rovněž důležité průmyslové podniky. Vždyť všechny tyto oblasti už dávno pracují a fungují jen s pomocí vlastních počítačových sítí.

   Obratně zasazené údery tohoto typu by dokázaly protivníka vyřadit z činnosti rychle a prakticky bez rizika vlastního ohrožení. Následující invazi ozbrojených sil by už pak zřejmě nestál v cestě žádný významnější odpor. Zároveň s útokem by se všechna média přeměnila v propagandistické nástroje nových vládců, aby byla obnovena bezpečnost a pořádek.

 

Vetřelci v síti

   Jak je toto nebezpečí vážné, ukazuje skutečnost, že do dnešní doby se zatím hackerům podařilo proniknout minimálně do 85 % všech počítačových systémů na americkém ministerstvu obrany v Pentagonu a zčásti se k nim také připojit. Žádný z těchto útoků přitom nebyl obsluze systémů ani odborníkům na jejich bezpečnost ihned nápadný. Ve všech případech měli hackeři dost času na to, aby vložili do systému logickou pumu.

   Podobné počítačové manévry si před několika lety vyzkoušelo velení americké armády spolu s tajnou službou CIA. Podle armádních zdrojů ukázaly výsledky "citelnou zranitelnost", ale dodnes jsou drženy v přísné tajnosti.

 

Totální kontrola

   Tato "válka budoucnosti" už přitom vlastně v případě tradičních strategií dávno začala. Nepřetržité sledování stabilních i mobilních telefonních sítí, elektronické pošty a internetu otevírá před orgány činnými v trestním řízení i před lovci agentů efektivní možnosti, jak se dostat na kobylku teroristům a zločincům. Především Američané a Angličané vybudovali gigantická zařízení sloužící k permanentnímu sledování všech systémů přenosové techniky. Počítač naslouchá a zásluhou důmyslného softwaru filtruje podezřelé rozhovory a přenosy dat.

   Odborníci se domnívají, že v budoucí válce už sotva poteče krev, protože se má v podstatě odehrávat ve virtuálním světě. Skutečně ohrožení jsou pouze významní odpovědní činitelé, týmy odborníků důležitých institucí, vysoce specializovaní experti na elektroniku a také patrioti, kteří chtějí proti nepřátelské invazi bojovat jako partyzáni a teroristé.

 

Snadné určení polohy

   Teroristé už většinou přestávají používat tak rozšířené mobilní telefony. Ty totiž neustále vysílají zaměřovací signály, aby si udržely spojení s nejbližší anténou nebo zesilovacím zařízením. Tyto signály tak vojákům umožňují určit stanoviště mobilního telefonu a dopadnout nepřítele.

   Signály z mobilní telefonní sítě byly už vyzkoušeny jako naváděcí systém pro rakety a bojová letadla. Pomocí satelitní navigace (systém GPS) nebo přímo z mobilního telefonu jsou tyto signály naváděny na centimetr přesně na cíl. Izraelská armáda tímto způsobem cíleně ostřelovala auta hledaných palestinských teroristů.

   Používají se také upravené mobilní telefony se superlehkou, ale vysoce účinnou náloží. Jakmile se majitel ozve v telefonu, sám zavolá nebo čte textovou zprávu, nálož se odpálí.

 

Zbraně z vesmíru

   Američtí zbrojní experti už pracují na první generaci zbraní, které nebudou umístěny na Zemi, nýbrž ve vesmíru, a zasáhnou své cíle neobyčejně rychle, během několika sekund nebo minut. Odborníci však pokládají spíše za nepravděpodobné, že by měly být někdy v budoucnu skutečně použity. Jsou zkrátka příliš drahé, ale už jako pouhá potencionální hrozba stačí k tomu, aby vyvolaly požadovaný nátlak na nepřátelské státy.

(Nevyřešené záhady lidstva, Reader´s Digest Výběr, Praha 2004, str. 364 - 367)